Vítání a loučení

Jedno auto stojí tam, druhé zase tam. Jednou tam stojí takové, podruhé zase jiné. Nemají snad místo v garáži, že musí auta parkovat venku? Všechno se pokusím objasnit v tomto článku.
Na konci roku 2007 byla pro naši jednotku zakoupena výjezdová Avie. Ta po zakoupení stála venku, protože v garáži nebylo místo. Stály tam CAS-24(Škoda 706) a AS-16(Ifa W50-l). Po začátku roku 2008 byla Avie zařazena mezi výjezdová vozidla a zaparkována do garáže. Tím nahradila Ifu, která musela bohužel odejít na čerstvý vzduch. Dostala se tak na inzertní portály, kde o ní nebyl vůbec žádný zájem. Kvůli nulovému zájmu se rozhodlo, že půjde na ekologickou likvidaci. Poslední možnost byla, snížit cenu. To kupodivu zabralo. Dostali jsme velice rychlou dopověď. Takzvaně ze dne na den si pro vozidlo kupci z obce Pětihosty přijeli.
Přijeli dnes 8.3.08 přibližně kolem půl jedenácté. Již nevybavené vozidlo muselo být doplněno do nutné výbavy. Všechny vytáhnuté díly byly vloženy zase zpět. Kupci si auto prohlédli, podívali se jak dokáže bez problémů nasát vodu z hloubky, naučili se jak se co ovládá, kde co patří, jak co funguje. Nakonec si auto vyzkoušeli také v praxi, když si udělali okružní jízdu. Po shodě všech bylo auto předáno. Po podepsání kupní smlouvy bylo auto ještě dotankováno. Tím byla celková transakce úspěšně dokončená. Toto byly poslední naše okamžiky s tímto vozidlem. Pak už bylo vidět jen jak Ifa mizí v dáli.
Někdo byl rád, někdo zase smutný, protože Ifa patřila k našemu hasičskému sboru už hezkých pár let. Těžko se loučí s vozidlem, ve kterém zanecháte kus svého života. Ale časy se mění.